ihovýchodní části táborského okresu dominuje 680 metrů vysoká hora Choustník, pod jejímž vrcholem se nachází zřícenina mohutného stejnojmenného hradu (670 m).
Ten byl založen ve druhé polovině 13. st. Benešem, od té doby zvaným z Choustníka. Beneš původně pocházel z Poděbrad a jeho bratr Vilém z Kostomlat postavil poděbradský hrad. Protože ale Vilém zemřel bez mužského potomka, připadly Poděbrady králi Přemysli Otakaru II. Bylo však pozapomenuto na Beneše, který jako odškodné obdržel od "železného a zlatého" krále v roce 1252 oblast mezi Soběslaví, Deštnou, Táborem a Černovicemi. Na jednom z kopců se potom Beneš rozhodl postavit hrad.
    V roce 1322 jej získal Petr z Rožmberka od Benešových potomků - bratrů Jana a Beneše, kteří Choustníku vtiskli charakteristickou podobu tzv. dvojhradu, kdy si zde každý vystavěl vlastní rezidenci. Rožmberkové hrad prodali Homutům z Harasova, kteří se o něj nestarali a v roce 1614 je uveden jako zřícenina.
    Ve znaku pánů z Kostomlat, pánů z Poděbrad a později i pánů z Choustníku spatřujeme ve v modrém poli zlatý žebřík. Jak se tam dostal, nám prozrazuje pověst o jednom statečném předkovi všech výše zmíněných rodů.
    V roce 1158 italský císař Fridrich I. Barbadossa vytáhl proti městu Milánu, neboť se zde měšťané pokusili zavraždit císařovnu. K českému králi Vladislavovi vyslal posly, aby se do Itálie se svým vojskem odebral na pomoc při obléhání "Medulánu", jak bylo tehdy italské město nazýváno. Češi se projevili jako výteční válečníci, jakýsi Odolen jako první našel brod přes rozvodněnou řeku Addu a tím pomohl k rychlejší výstavbě mostu. Milánské hradby byly ale vysoké, dobře a pevně stavěné a dlouho trvalo, než se podařilo město dobýt. Jako první vylezl na hradby Jetřich z Poděbrad. Společně z několika druhy nalezl "méně střežené místo, kde si přichystali žebříky a začernivše si obličeje, přiblížili se obratně za soumraku k hradbám, a než se překvapení strážci na hradbách vzpamatovali, byli odvážlivci na hradbách." Přeskočili je, obránci, kteří si mysleli, že k nim přišli čerti utekli a Jetřich se svou družinou mohl pohodlně otevřít městskou bránu. Zbytek dobyvatelů následně vpadl dovnitř a Milán vyraboval. Jetřich a jeho kolegové se zde dobře zaopatřili a jako hrdinové se vrátili zpět do Čech. Jetřich byl také za svůj čin povýšen do rytířského stavu a byl mu udělen erb, jehož hlavním motivem byl právě žebřík. Zpráva o tomto hrdinském činu se dostala i do Dalimilovy kroniky, kde je zaveršováno: "Z Poděbrad vojsko v medulánské seči první vzalo hradby ztečí a tak zcela náležitě má teď žebřík ve svém štítě."
    Dnes tento erb můžete spatřit např. vlevo od vstupu na zdi zříceniny choustnické pevnosti, čímž je připominuta slavná minulost zakladatelů hradu a jeho prvních majitelů - pánů z Choustníka.