a začátku školního roku se už tradičně pustily do tréninku sportovní gymnastky z tučapského oddílu. Velkou motivací se pro ně stala nová profesionální trampolína, na jejímž zakoupení se finančně podílela bývalá starostka Hana Petrů a celé zastupitelstvo, a která je nyní bezesporu nejkvalitnějším sportovním náčiním v tučapské škole. Právě skoky na trampolíně jsou jednou z disciplín eurotýmů.
    Měsíc září přinesl i další změny. Až nad očekávání dobře dopadl nábor malých gymnastek v mateřské škole. Poprvé v desetileté historii oddílu tak cvičí spolu s děvčaty ze základní školy i jedenáct malých nadějí z mateřinky ve věku od čtyř do šesti let. Na některých z nich je už po půl roce tréninku vidět, že jsou příslibem tučapské gymnastiky, a za svou píli a nadšení si zaslouží velký obdiv. S jejich příchodem bylo nutno upravit počet tréninků, proto nyní probíhají dvouhodinové jednotky třikrát v týdnu (před závody i čtyřikrát). Pravidelně se do tréninku zapojuje 52 dívek, což je o patnáct víc než v loňském roce.

Jarní maratón závodů

    Podzimní měsíce se odvíjely ve znamení přípravy na republikový přebor eurotýmů (trampolína, akrobacie, pohybová skladba). Ten se konal v prosinci v Kolíně a Tučapy zde obhájily sedmou příčku z předešlého ročníku. Jarní sezóna znovu přinese maratón okresních, krajských i republikových závodů, který bude v červnu uzavřen školní akademií. Únorové dny si navíc zpestří dívky z Tučap předtančením na několika plesech.

Každá pomoc je vítaná

    Velkým problémem nadále zůstává nářadí. Akrobacii cvičí závodnice pouze na třech stařičkých žíněnkách a gymnastickém koberci. Jak to tak vypadá, jsou Tučapští jediní z účastníků přeborů republiky, kteří nevlastní pružný gymnastický pás. Vše se bohužel odvíjí od nedostatku peněz, proto by tučapský oddíl uvítal jakoukoliv finanční pomoc. Na oplátku může nabídnout předtančení, popřípadě reklamu na oddílových tričkách.

Trenérka oddílu Jana Čížková směřuje své díky svým svěřenkyním, které jí velice pomáhají.

    "Ráda bych touto cestou poděkovala Markétě Fišrové, Nadě Vyhlídkové, Renatě Lukešové, Lucii Klečatské, Miloslavě Jelonkové a Martině Čížkové. Tato děvčata chodí každou sobotu pomáhat s těmi nejmenšími, sama trénují a k tomu jsou ještě schopna repezentovat naši školu i obec na závodech. Můj dík patří také Kláře Veřtátové, která mi pomáhá při některých trénincích, absolvuje se mnou většinu závodů jako dozor. Její fantazie při tvorbě pódiových skladeb a sestav na hudbu je obdivuhodná."