Přehled činnosti SDH v Tučapech v roce 2003
:: zpět na titulní stránku Sboru dobrovolných hasičů
:: fotoalbum
:: Oslavy 125. výročí založení SDH v Tučapech
:: Tučapští hasiči slaví 125 let vzniku sboru
(Táborské listy 27.6.2003)
:: rok 2004
V sobotu 4.1.2003 se konala v hasičské zbrojnici výroční valná hromada SDH v Tučapech. Zní to
honosně a honosné to opravdu bylo. Občerstvili jsme se nápojem, schválili veškerou
činnost ve starém roce, občerstvili jsme se párkem, schválili rozšíření výboru,
občerstvili jsme se kávou, řekli si, že máme na to (vybavení, obleky, chuť),
abychom příští rok činnost SDH v Tučapech ještě zdokonalili, dopili jsme sud a
rozloučili se dojednáním brigády v obecním lese (dík patří obecnímu úřadu),
kde se budou připravovat "metry" do tomboly na hasičský ples.
Dále byly připomenuty loňské povodně,
za které byl náš hasičský sbor odměněn písemným poděkováním starosty města Soběslav,
jež bude uloženo v archívu obce. Jednotlivým dobrovolníkům, zachraňujícím hráze, propustě,
občany a jejich majetek, bylo také písemně poděkováno.
Letos nás čeká 125. výročí SDH v Tučapech. Bude se konat v letních měsících a veškeré další informace budou zveřejněny na těchto stránkách.
V sobotu 11.1. se koná brigáda, sraz je v 8:00 hod. před hasičárnou. Bude se hodně
pracovat, ale občerstvení je naštěstí zajištěno. Jestli akce dopadne jako vždy, když mají hasiči
něco na starosti, bude to skvělé.
V sobotu 18.1. se v sále hostince "U Hemerů" koná ples, k tanci - alespoň zpočátku tomu tak
můžeme říkat - hraje SPINO.
V sobotu 18.1.2003 se tedy v hostinci "U Hemerů" sešli hasiči, hasičky (v trochu jiných podobách než jindy - svátečních),
jejich příznivci a hlavně příznivci zábavy a plesového veselí.
Nebudu popisovat tanec a plný sál, to je samozřejmost, ale zmínila bych se o zlatém hřebu večera - tombole.
Sponzorů bylo habaděj, tak byla tombola velmi bohatá.
Ceny se daly rozdělit na běžné (salámy, brambůrky, brambory, dřevo ... ), velké (zrcadlo, sudy piva ... ) a překvapení večera.
Tím byl živý a krásný roční šedočerný kozlík, doufám, že beze jména (asi totiž půjde na rožeň). Nálada na plese se tím značně vylepšila,
protože každý chtěl kozlíka ke stolu, všichni ho hladili, byli k němu kamarádští, ale myslím, že záhy
litovali. Takový kozlík má totiž svůj specifický zápach, který se dost dobře roznáší a dost špatně se ho zbavuje.
Naštěstí brzy odešel - asi mu nevyhovovala společnost, která se opět, alespoň její
část, zdržela až do rána.
Aby nevypadalo, že se náš hasičský dobrovolný sbor jen baví, byl také bohužel donucen ukázat svůj um v akci. Ne proto,
že by jeho zásahy nebyly skvělé – byly skvělé – ale proto, že požár nikdy nikomu žádný užitek nepřináší.
A když ty požáry jsou během dvou dnů dva (doba vypalování mezí), myslím, že není co dodávat, jen upřesním, komu se co povedlo:
- v úterý 25.března zlikvidovali členové našeho sboru spolu s jednotkou HZS Jčk OÚ Tábor požár trávy a domovního odpadu v Zářičí u Dírné na ploše
200 m2
- ve středu 26. března odpoledne se požár trávy do zásahu našich hasičů stačil rozšířit ve Veselí nad Lužnicí na plochu
12 000 m2
- v ten samý den unikl po technické závadě na traktoru na vozovku v obci Dvorce hydraulický olej –
s pomocí HZS Jčk OÚ Tábor a sorbexu vapex byl bezpečně zlikvidován
- opět v tento den večer byla zneužita při návratu z předcházejícího zásahu tísňová linka 150 a hasiči museli vyjet k planému poplachu.
Při těchto úspěšných akcích však našim hasičům stále chybí helmy – chtěli bychom takto kohokoli poprosit o výhodný nákup, nebo ještě lépe, "sponzorský" dar.
V sobotu 5.4.2003 oslavila v hasičské zbrojnici své jarní narozeniny členka sboru, výboru a webová dopisovatelka Lenka Poslušná.
A protože byly kulaté (30), většina účastníků se důsledně řídila heslem "Střízlivé nás nedostanou"!
V sobotu 24.5.2003 náš SDH zahájil soutěžní sezonu v Nové Včelnici – zahájení platí
pouze pro mě – předchozích dvou soutěží jsem se nezúčastnila, proto je tato zpráva
první a pro mě tak důležitá. Byl to shodou okolností, naší šikovností a trochou
štěstí největší úspěch našeho družstva žen. Máme trochu jiné složení a až doplníme
celou sestavu, naše jména na stránkách budou přeházena a nahrazena.
A teď už výsledek – ženských družstev se přihlásilo 10 a naše se umístilo druhé. Navíc skvělým časem
a nutno podotknout, že na jednom z proudů jsme měli dokonce čas nejlepší
ze všech žen. Bohužel k této soutěži patří i smutný fakt, že mužům se útok nepodařilo
dokončit, a proto nebudu zmiňovat podrobnosti.
Všichni jsme si odvezli velké množství cen – kapry vlastní rukou vylovené, diplomy,
medaile, šampaňské – to jsme samozřejmě až do Tučap nedovezli, ale v Tučapech
na diskotéce při noční oslavě jsme ho pro velký úspěch a skvělou náladu zopakovali.
Příští týden se chystáme do Lišova, pak snad do Chlumu u Třeboně a doufáme, že vše
vyjde podle představ.
:: Fotky ze soutěže v Nové Včelnici (24.5.2003)
Zároveň chci všem našim příznivcům oznámit, že konečný termín oslav 125. výročí
vzniku Tučapského SDH je 28.6. 2003, celé dopoledne budou probíhat oslavné akce,
odpoledne soutěž v požárním útoku – z důvodu organizace jen pro zvané - a den
vyvrcholí noční taneční zábavou na parketě nebo za deště u Hemerů. Hraje Spino.
21.06. 2003 - denní soutěž Žďár, noční soutěž Kamenice nad Lipou
Je právě sobota 11.30 hod. Sluníčko se nám schovává za mraky a na velkej pařák
to dneska nevypadá. U hasičárny se pomalu scházejí první hasiči (batůžky jsou
samozřejmě pěkné naprdnuté, však nás taky čeká hóódně dlouhé odpoledne).
Smluvený čas srazu se pro různé skupinky sice lišil (domluva jako vždy dokonalá,
ale bez toho by to prostě nebylo ono), ale nakonec jsme se dopočitali všech čtrnácti
soutěžících a dokonce i nějaké ty fanynky se našly.
Na místo jsme dorazili asi tak deset minut před nástupem družstev, což nám v pohodě
stačilo, protože dobré pořadí v soutěži nám už zařídily holky Vyhlídkovy, které jsme
za tímto účelem vyslali do Žďáru napřed. Ihned po příjezdu nám oznámily, že kluci
běží třetí a mi desáté. Tato informace nám udělala radost (vždycky jsme radši,
když si to můžeme odběhnout na začátku a pak už se jen bavit a sledovat průběh
odpoledne), a tak se pánové vrhli do hadic, aby stačili dopilovat poslední chybičky
a pořádně si promáznout zámky. Netrvalo dlouho a mašina stála na "platě". Příprava
tentokrát trvala pouhé 3 minutky, což není zrovna moc. Kluci to ale s přehledem
zvládli a zvědavá děvčata už se nemohla dočkat, jestli se to těm klukům dneska
konečně povede.
Zazněl výstřel a už to jelo, košík klapl, voda vklouzla do savice jako po másle
a Česťa se mohl opřít do mašiny, protože předek měl roztaženo úplně skvěle. Všechno
proběhlo dobře, jen ten čas mohl být, jak říká náš coach, o "kuličku" lepší. Ne, že
by 24,38 byl špatný čas, ale na všechny ty natrénované koně, co by to mohli dělat
pomalu profesionálně, to prostě nestačilo. Bohužel.
My holky jsme šly na start asi tak o půl hodinky později. Nervy pracovali jako vždy
a příprava na základně byla poněkud napjatá. Po odstartování vše fungovalo,
tak jak by mělo. Bohužel malá chybička, která se mezi nás vloudila při spojování
zámků, zapříčinila pár sekund navíc a na vítězství to opět nestačilo.
Zklamání ale také na místě nebylo, protože třetí místo přece není vůbec špatné.
Počkali jsme si na vyhlášení, pobrali všechny dary (a že jich nebylo málo - seznam
sponzorů ve Žďáru byl hodně dlouhý) a vyrazili jsme na cestu do Kamenice nad Lipou,
kde nás čekalo další soutěžení, tentokráte noční.
Po příjezdu nálada trochu poklesla, když jsme se dozvěděli, že jdeme až 32. a 36.
A tak jsme si vybojovali jeden pěkný stoleček v restauraci "U lípy", objednali si
pivko a dobré papáníčko a čekali a čekali.
Malá změna programu potěšila alespoň všechna děvčata, která si nakonec mohla
odsoutěžit hned zkraje. Vzhledem k tomu, že soutěž se odehrávala na náměstí,
povrch dráhy nebyl zrovna ideální (kočičí hlavy a ne zrovna suché). Po nevydařeném
startu holky vyběhly podruhé. Na základně ale opět nebylo vše úplně v pořádku a
tentokrát jim čas stačil až na páté místo v pořadí.
O mužské polovičce družstva už pouze krátce, protože se jim skutečně moc nezadařilo.
Svou roli zde určitě sehrála i pozdní (vlastně už ranní – 2.00) hodina, ve kterou
startovali. Vlastně není ani divu, jistá únava "materiálu" jistě byla touto
dobou již na místě. Pro příště jsme ale poučeni a přihlášku do soutěží budeme
posílat již dopředu, aby se podobná situace neopakovala.
I přes jasný neúspěch jsme si ale odvezli celkem slušné ceny, ale pro příště nás to
určitě neodradilo.
:: Fotky ze soutěže ve Žďáru - 1. část
:: Fotky ze soutěže ve Žďáru - 2. část
:: Fotky z noční soutěže v Kamenici
Tuto sobotu 28.6. se v naší obci konají dlouho připravované oslavy 125. výročí vzniku Sboru dobrovolných hasičů v Tučapech, celé dopoledne budou probíhat oslavné akce, odpoledne soutěž v požárním útoku (z důvodu organizace jen pro zvaná družstva),
den vyvrcholí večerní taneční zábavou na parketě nebo za deště v hostinci "U Hemerů". Hraje Spino.
Z oslavy 125. výročí založení SDH Tučapy
:: Tučapští hasiči slaví 125 let vzniku sboru
(Táborské listy 27.6.2003, spolupráce František Petrů)
Je ráno 28. 6. 2003 a u hasičské zbrojnice se pomalu scházejí první oslavenci.
Mnozí mají po včerejší schůzi, která mimochodem dopadla docela dobře, ještě trošku
kalné oko, ale nic naplat, den už začal a je třeba, aby vše zafungovalo tak, jak má.
Ještě je třeba si mezi sebou ujasnit poslední maličkosti, co se programu týká,
trochu se posilnit před náročným dnem (nějakou tou limčou nebo i kafíčkem) a
samozřejmě důstojně uvítat všechny hosty!
Uteklo to jako voda a desátá hodina je tu. Je čas vyrazit do ulic. Do popředí se staví
výbor a chlapci s věncem. Samozřejmě, že nechybí ani zasloužilý člen hasičského sboru
pan Bohuslav Vejda nesoucí vlajku. Následují tučapští hasiči a dále zástupci ostatních
soutěžních družstev (SDH Dvorce, Chotěmice, Budislav, Hlavňov, Přehořov). Velitel
zásahové jednotky zavelel a celý zástup se pomalým krokem rozešel směrem na náves.
Cílem tohoto slavnostního pochodu se stal pomník na památku padlým stojící vedle
obecního úřadu. Právě zde se zástup zastavil a všichni společně jsme přihlíželi.
Za doprovodu české hymny položili chlapci k pomníku věnec a následoval
proslov starosty hasičského sboru. Pár hezkých slov jsme si samozřejmě vyslechli také
od starosty obce, jenž nás povzbudil do dalších let a popřál nám úspěchy na hasičských
soutěžich.
Po rozchodu jsme se přemístili o pár metrů dál na autobusovou otočku, kde táborští
profíci předvedli zájemcům něco ze své techniky a vybavení svých vozidel. Do 14.00 hod.
nám pak byla dopřána volná zábava, jejíž součástí byl pro všechny oběd (knedlíčky s
vepřovým a se zelím), který nám připravily kuchařky z místní základní školy. A aby to
bylo čím spláchnout, v hospůdce Na vrchu čekalo na každého minimálně jedno pivečko.
Plni síly jsme se okolo půl druhé začali všichni scházet na hřišti. Tučapští si
tentokrát políčili na vítězství rovnou čtyřmi soutěžními týmy. Po pár letech
prodlevy se na scénu opět vrátily Tučapské ženy, ze kterých měli všichni určitě největší
radost. Samozřejmě, že pozadu nezůstali ani naši staří páni, kteří se už na soutěži
ukázali i v minulém roce. Další dva tými myslím netřeba představovat.
Ihned po nástupu odstartovala celou soutěž tučapská děvčata. Jisté naděje na dobré
umístění zde byly a tak na základně panovala poněkud nervozní atmosféra, bohužel i
přesto, že čas nebyl až tak špatný, stačil pouze na třetí místo v celkovém pořadí. Není
to sice špatné, ale mohlo být i lépe. Ještě, že tam bylo ženské družstvo. Jim se
podařilo obhájit zasloužené první místo v kategorii žen starších úplně s přehledem.
Je sice pravda, že jiná konkurence nebyla, nicméně jejich výkon byl velice pěkný.
Pokračování pro tučapské nastalo až o necelou hodinku déle, kdy nastoupili na
start staří páni. Tady by to mohlo být téměř dokonalé, kdyby si pánové tak trošku
nezkrátili o pár metrů dráhu (pro znalce ze 3B na 2B). I přesto však se jim s obdivem
přihlížejících podařilo sestříknout plechovky a tudíž dokončit. Ve své kategorii se
umístili jako druzí.
Celá soutěž probíhala bez jakýchkoli problémů. Pokud se někomu z diváků zachtělo
také okusit něco málo z hasičského umění - nebyl žádný problém. Pro všechny zde byla
připravena vedlejší soutěžní disciplína a velice lákavé ceny. Při soutěži zvané
"Kýblšpric" se tedy pobavili všichni od nejmladších po nejstarší. A ten nejlepší si
sebou odvezl poukázku na šunkové selátko.
To už se ale vše pomalu chýlí ke konci a tučapští muži "A" se již chystají. Všichni do
nich vkládáme veliké naděje. Výsledky ostatních týmů jsou dobré, ale byla by tu šance
si konečně jednou to 1. místo vybojovat. Kluci ale myslím ještě nikdy nebyli na
základně tak nervózní jako dnes. Uvědomovali si všichni své šance a o to více chtěli
vyhrát. Jak už tomu tak bývá, když člověk moc chce, tím více se nedaří. Bohužel
ale vše neklaplo, tak jak by mělo a zklamání bylo opět na místě.
Nic není ovšem ztraceno, protože vzpomínat na tento den budeme jistě všichni jedině v
dobrém. No a drobné neúspěchy, které se řešili přes den, jsme si všichni večer dokonale
vynahradili. Taneční zábava na parketě se vydařila, počasí přálo a den tedy byl završen
velice úspěšně.
:: Fotogalerie z oslav 125. výročí od Tomáše Kuttelwaschera
12. července jsme vyrazili prověřit své kvality do 12 km vzdáleného Chrbonína, kde jsme
čekali malou účast v malé vesničce. Opak byl pravdou. V ženských družstvech nebyla
konkurence tak veliká - byly 4., ale muži to neměli v 19ti skvělých útocích jednoduché.
Všechno vyšlo, klapla voda, nástřik byl vteřinový, čekali jsme pohár, ale bohužel ještě
lépe útok předvedla další čtyři mužská družstva.
Družstva žen se dostala na řadu až v odpoledních hodinách, naše startovalo 2. -
a neměly jsme zrovna pocit, že by se zadařilo, i když očividná chyba se nestala.
Nám jen oproti mužům přálo štěstí a útok byl nejrychlejší, i když jen o desetiny vteřiny.
Radost byla veliká, protože 1. místo nám letos zatím dost chybělo!
Oslava se jako vždy protáhla do ranních hodin, kdy i muži zapomněli na svůj domnělý
neúspěch, protože já osobně zastávám názor, že umístění v první třetině je skvělé,
ale co si budem povídat...
V sobotu 19. července se budeme o úspěch v ještě silnější konkurenci pokoušet na domácí
scéně na Dvoreckém poháru v Tučapech.
Přejeme si hodně štěstí, budeme ho potřebovat.
A je po oné obávané sobotní soutěži. Víkend začal rozjetím všech členů družstev na
páteční předpouťové zábavě, takže by se mohlo zdát, že nastane určitá indispozice.
Nenastala. Ženské družstvo bylo skvělé, bez chybičky vše spojilo a rychle doběhlo.
Čas sice nestačil na místo první, ale radovaly jsme se z druhé příčky, což bylo v
konkurenci 19ti družstev moc hezké umístění.
Muži bohužel jednu chybu udělali, byla to obrovská škoda, protože i jejich provedení
spojů a následný běh byl rychlý - věřili jsme, že udělají svůj rekordní čas.
Neradovali jsme se dlouho, z rozdělovače vypadla céčková hadice. Nutno vyzdvihnout
jejich snahu - s úspěchem dokončili.
Smutek vyléčily hezké ceny (muži např. vyhráli čelenku do vlasů s bonbonkem ...) a
hlavně večerní opravdový zásah naší jednotky u požáru stohu v Chlebově.
Muži se zúčastnili aktivně - požár spolu s ostatními sbory uhasili.
:: Špička hasila v Tučapech
(Českobudějovické listy - 19.7.2003)
16. srpna 2003 - po delší době jsme "namakaní" vyrazili na další, hned dvě soutěže v
plné sestavě dvou družstev rozdílného pohlaví. První se konala přes den v Zahoří u
Miličína. Ženy - 2B - se přihlásily v menším počtu (7), proto měly 2 soutěžní pokusy,
mužů bylo kolem 20 - na 3B. Velké soupeře jsme spatřovaly pouze ve Dvoreckých
hasičkách - asi proto, že jsme nikoho jiného neznaly. První útok žen byl opravdu
úspěšný (čas 21,54s ), ale bohužel by na 1. místo nestačil - Dvorce byly úspěšnější.
Do druhého jsme tedy riskovaly a obsadily skvělé 1. místo s časem 20,68s. Radovaly
jsme se moc, o to víc, když naše kluky, kteří startovali 3. a udělali svůj rekordní
čas - 19,56s - nikdo nepředhonil. No prostě vše skvělé - získali jsme velké poháry
a putovní poháry starosty Miličína. Zúčastnili jsme se i ostatních podružných soutěží,
jako bylo pití piva na ex, miss mokré tričko mokré hasičky..., ale z nedosažených umístění
je vidět, že jsme skvělí jen v požárních útocích.
Večer jsme se přesunuli do Mydlovar na soutěž noční - pro všechny na 3B. K té jen
krátce, protože únava, celodenní veselí a skoro ranní start se podepsal na náladě
zúčastněných. I přesto jsme obsadili hezká místa - ženy 2. v kategorii žen a 13. v
celkovém pořadí ze 42 družstev. Muži úspěšně dokončili, bohužel se stala malá
chybička a stačila pouze na 24. místo.
S plným autem pohárů jsme se ve 4 hodiny vrátili do Tučap natěšení na další soutěže.
ÚČAST V SOUTĚŽÍCH PO ZDOKONALENÍ MAŠINY A DLOUHÉ PRODLEVĚ:
13. ZÁŘÍ - jen stručně, protože tohoto úspěchu se zúčastnilo pouze družstvo mužů z důvodu neúplnosti družstva žen. Soutěž extraligy se konala v Bechyni na letišti a muži ve velké konkurenci 28 družstev obsadili 8. místo.
20. ZÁŘÍ - jen stručně, ze stejného důvodu. Předposlední a námi moc oblíbená soutěž byla v Zaluží u Tábora, tady se nám vyloženě nevede, ale naši muži prolomili bariéru a umístili se po skvěle provedeném útoku na 2. místě.
27. ZÁŘÍ - vyrazili jsme na poslední soutěž v plných sestavách s přesvědčením o sehranosti týmů do Zhoře u Plané nad Lužnicí. Týmy sehrané byly, všechno klaplo dle představ až na nějaké desetiny vteřiny, které jsou bohužel
v požárním sportu moc důležité. Při velké účasti družtev stačil zaběhnutý čas mužům na 4. místo a ženám na příčku 3. Takže pro rok 2003 úspěšně ukončená úspěšná sezona.
Aktuálně:
DOSTŘIKNÁ, 11.10. 2003, HASIČÁRNA
Dokončená už je úplně. Rozloučili jsme se s ní uzeným selátkem a rybami, pečenými kuřatami a Regentem 12°. Někeré z hasiček připravily menší občerstvení, stoly se doplnily velice oblíbenými brambůrkami. Aby to ale nevypadalo,
že jsme se bavili pouze jídlem, tančilo se do rána za skvělé nálady.
-- Od tučapského zpravodaje Lenky Poslušné --
Datum poslední aktualizace: 20. 10. 2003
Web editor: © Petr Pexa 2003 (mail)
|