V Choustníku vyrůstala i významná šlechtična (MF Dnes 17. 2. 2000)
Hrad Choustník oslavoval (MF Dnes 17. 7. 2000)
Žebřík jako vzpomínka na Medulán (Českobudějovické listy 21. 9. 2002)

větším obcím ve východní části Soběslavska patří Choustník. Toto jméno patří vlastně hradu, kdežto vesnici pod hradem říkali místní obyvatelé zpravidla Chustnice.
    Původ jména hradu i vesnice vysvětlují pověsti. Jedna z pověstí vypravuje: "Krásný a statečný panoš zamiloval se do dcery císaře Bedřicha Rudobradého. Princezna jeho lásku opětovala, ale císař jí nepřál. Milenci proto prchli a po dlouhé cestě usadili se v kraji táborském a vystavěli si hrad. Po čase zapomněl císař na svůj hněv a šel dceru hledat. Aby nebyl poznán, dal si své rezavé vousy ostříhati a přidělati vousy falešné. Šel a šel, až přišel v naše kraje a stanul před hradem, jehož neznal. Zaklepal na bránu a byl puštěn do hradu. Svou dceru poznal ihned, ale sám se dal poznati, až se přesvědčil, že jeho dcera je šťastna. Potom strhl falešné vousy a s dětmi se smířil. Od toho, že měl falešné vousy, nazván byl hrad fousáč - foustník a z toho vzniklo Foustník - Choustník".
    Druhá pověst je podobná: "Jednomu rytíři utekla dcera s krásným rytířem do světa. Otec její učinil slib, že si dříve nedá oholiti vousy, dokud dcery nenajde. Chodil světem, chodil, dlouho chodil, ale dcery své nenacházel. Zatím mu vousy až po pás narostly. Jednou přisel až k našemu hradu a zde dceru našel. Nebylo již příčiny, proč by dále vousy nosil a dal si je ostříhati. Od těch jeho vousů nazván hrad voustník - Choustník".
    Část polí u Choustníku se jmenuje "Na Chrastinách" a Choustnickému okolí říká se dosud "Chrušťácko". Je možné tedy původ jména Choustník hledat i od slova „chrust“, což je totéž co chrastí, tedy Chrustník - Chusník - Choustník.
    Zříceniny hradu jsou čtvrt hodiny východně od vesnice na kopci vysokém 672 m. Je z nich patrno několik nádvoří, obytná stavení a 2 věže, z nichž větší, tzv. Čtverhranná je přístupná schodištěm a z vrcholu je překrásný pohled do okolí. Za jasných dnů je vidět až na Šumavu či vzdálené Brdy.
    Žebřík ve znaku pánů z Choustníku je prý připomínkou statečného činu jednoho z předků rodu Jetřicha z Choustníku. Ten podle Dalimilovy kroniky obdržel své erbovní znamení za to, že při dobývání Milána roku 1158 vylezl s pomocí žebříku jako první na městské hradby.
    Starý rod Beneše z Poděbrad, pocházející z Polabí, získal roku 1252 od krále Přemysla Otakara II. směnou za Poděbrady kopcovité území severovýchodně od Soběslavi. Zde na skalnatém, zdaleka viditelném vrchu založil Beneš kamenný hrad. Charakteristickým rysem stavby je dvojité, ranně gotické jádro, svědčící o rozdělení hradu mezi dva majitele, patrně Benešovy syny, z nichž každý měl svůj palác, chráněný Čtverhrannou věží.
    Roku 1322 koupili Choustník Rožmberkové, kteří tím rozšířili své rozsáhlé jihočeské državy severovýchodním směrem. Po pádu Příběmic se stal Choustník významným opěrným bodem rožmberské moci a Oldřich z Rožmberka jej ve 30. letech 15. století nákladně opevnil. Jeho význam jako pevnosti však koncem 15. století poklesl. Na hradě bydlel pouze purkrabí s malou posádkou. Za Oldřicha z Rožmberka, který byl odpůrcem Táboritů, zde byli vězněni kněží podobojí. R. 1471 byl uvězněn na hradě Mikuláš z Vlásenice, zakladatel náboženské sekty „Bratří plačtivých“. Když ho potrápili hladem, pustili se s ním „v hádání", tenkráte tolik obvyklé a potom jej pustili. Jedním z majitelů byl také Zdeněk ze Šternberka, jehož posádka hrad opustila r.1476.
    Poslední Rožmberk Petr Vok prodal hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi r. 1596 Jiříku Homutovi z Harasova. Ten však nechal hrad zpustnout a odstěhoval se na Radenín, kde Homutové sídlili. V závěti Jiřího Homuta z r.1614 se uvádí již jako „zámek pustý Choustník“. Jeho dcera Zuzana, provdaná za Jana Černína z Chudenic, byla vzorná vlastenka. Její vlastenecké dopisy vydal r. 1886 Fr. Dvorský. Od těch dob byli majitelé zámku ve vsi také držiteli hradu.
    V současné době je zřícenina hradu Choustník nákladem Památkového úřadu v Táboře zrestaurována a opět přístupná veřejnosti. V létě se zde pravidelně konají Choustnické slavnosti s ukázkami historického šermu, dobýváním hradu a účinkováním kočovných divadel a country skupin.
    Ke hradu se váží další pověsti. Na úpatí hory je mnoho velikých balvanů. Vypravuje se, že je Žižka válel z hory na své nepřátele. Historikové ale dokazují, že Žižka na Choustníku vůbec nebyl. V zámku však byly nalezeny vysoké, okované boty, jež jsou uloženy v Soběslavském muzeu a ukazují se jako boty Žižkovy.
    Pověst o Choustnickém pokladu: severovýchodně nedaleko Choustníku byl otevřen lom. Při lámání kamene zde našli dělníci hliněnou nádobu ucpanou setlelým plátnem, v níž bylo plno tenkých, stříbrných, krásné zachovalých denárů z doby Boleslava I., II., III. a Jaromíra, z čistého stříbra, ražené v mincovně v Praze. Nádoba je v Táborském muzeu, mince byly částečně rozprodány, částečně jsou rovněž v muzeu.