* Sportovní klub Tučapy - historie *

Jednota Sokolská byla v Tučapech založena 8. srpna 1920. Byla pobočkou jednoty soběslavské. Zásluhu o její založení měli hlavně František a Jan Broukalové a Josef Tomšík. Při zakládání přednášel o sokolství bratr Per Strnad, profesor a vzdělavatel soběslavské jednoty.

    26. září byla konána ustavující valná hromada za přítomnosti bratra Rudolfa Buriana, činovníka jednoty bechyňské a za účasti 27 našich členů. Volba byla provedena aklamací a do prvního výboru byli zvoleni:

    Starosta: František Verner
    Místostarosta: Marie Brožková
    Náčelník: František Broukal
    Náčelnice: Krista Menšíková
    Vzdělavatel: Josef Menšík
    Členové výboru: MUDr. Havel, R. Drsová, M. Herzová, M. Jungmanová,
                               Fr. Martínek, J. Peterka, Ledvinová a Ondřej.
    Náhradníci: Staněk, Ledvina, Picková, Ondřejová
    Revize účtů: Broukal, Husáková
    Náhradník: Josef Tomšík

    Na první výborové schůzi 3. října 1920 byli zvoleni:

    Místonáčelník: Karel Kundrát
    Jednatel: František Martínek
    Knihovník: Jan Peterka
    Pokladník: M. Jungmanová
    Správce domu: Josef Tomšík

    Již v r. 1921 se Sokol zajímal o koupi židovské synagogy, aby bylo kde cvičit. Žádost byla zamítnuta a tak byla pronajata místnost od p. Dvořáka, majitele hostince "U modré hvězdy", za měsíční poplatek 20 K. V letním období se cvičilo na hrázi rybníka Pokoj poblíž splavu a na části louky pod hrází, kde byla instalována konstrukce pro hrazdu a kruhy, bylo zde i doskočiště, to vše se souhlasem majitelky zámku p. Weberové. Od r. 1927 se v létě cvičilo na školním cvičišti, kde byla zřízena konstrukce pro hrazdu, kruhy a šplh. O rok později byl do cvičební místnosti opatřen k bradlům ještě kůň, kužele a lano.

    V r. 1926 se několik členů zúčastnilo sokolského sletu v Praze, ale pouze jako diváci, teprve v r. 1932 i jako cvičenci v počtu 10 mužů a žen. V témže roce se konaly oslavy 100. narozenin zakladatele Sokola dr. Miroslava Tyrše. Na jeho počest byla pojmenována celá nová čtvrť v Tučapech čtvrtí a ulicí Tyršovou (dnes opět Hajka), pojmenování se ale nevžilo a zaniklo.

    Úsilí o získání izraelské modlitebny (synagogy) se setkalo s úspěchem v r. 1933, kdy ji koupil od židovské obce pokladník jednoty Jindřich Křivan. V té době také vystřídal ve funkci starosty Jindřicha Hemera MUDr. Františk Přichystal, vedením oprav "Sokolovny" byl pověřen Matěj Poslušný. Ta byla slavnostě otevřena 6. května r. 1934 veřejným vystoupením cvičenců u Pokoje.

    V době okupace došlo nařízením říšského protektora v říjnu 1940 ke zrušení všech Sokolských organizací a majetek propadl ve prospěch Říše. Sokolovna byla zapečetěna a bylo zde také uloženo veškeré zboží, zabavené v obchodech židovských občanů obce.

    Během války opustili řady Sokola Jindřich Křivan (+1944), Václav Kundrát (padl v Praze na barikádách 6.5.1945) a v koncentračním táboře byl umučen Leopold Ančerl, otec později světoznámého dirigenta Karla Ančerla.

    Po skončení 2. sv. války se začala činnost Sokola opět probouzet. Zejména v předsletovém roce 1947 za náčelnictví Josefa Knota a Marie Hemerové se pilně nacičovaly skladby a aby byla příprava dokonalá, byly zakoupeny gramofonové desky a nový gramofon. Cvičilo 17 mužů, 14 žen, 15 dorostenek, 22 žákyň a 12 žáků a všichni se zúčastnili župního sletu v Táboře. Jednota v té době čítala celkem 128 členů.

    Po únoru 1948 však došlo v Sokolské organizaci k výrazným změnám - slety byly zrušeny, byly nahrazeny spartakiádami a místo Sokola vzniká ČSTV - Československý svaz tělesné výchovy. Předsedou jeho místní organizace v Tučapech, dříve starostou Sokola, se stal Josef Tomšík.

    V r. 1950 se stal předsedou Josef Knot a tuto funkci vykonával až do r. 1962, tedy ze všech vedoucích funkcionářů v předrevoluční éře nejdéle (zde si jako autor webu neodpustím malou poznámku - Josef Knot byl můj děda a v roce, kdy funkci opustil, se narodil jeho první vnuk a to jsem byl právě já - ilustrační foto . Zda byl tento historický okamžik důvodem jeho odchodu z nejvyšší funkce, není již ale možné doložit :-).

     Josef Knot a František Hemer byli počátkem 50. let minulého století hlavními aktéry pravděpodobně nejvýznamnější akce v historii jednoty - vybudování sportovního areálu v Tučapech. Hodnota díla přesáhla na tehdejší poměry značnou částku 300 000,- Kčs, odpracováno bylo 10 000 brigádnických hodin všemi občany obce. O úspěšnou realizaci se v letech 1956-58 zasloužili také J. Vyhlídka, Fr. Kouba a Jaroslav Čížek. Na louce u potoka byla tedy postavena hrací plocha pro kopanou, běžecká dráha, doskočiště, šatny, sprchy, byt správce a celé dílo bylo zakončeno zhotovením tanečního parketu. V r. 1959 byla také otevřena zrekonstruovaná sokolovna - vznikl cvičební sál s parketovou podlahou, nářaďovna a klubovna. V té době se také poprvé objevila na dlouhá léta významná tradice v Tučapech - pořádání "maškarních průvodů", která ovšem po r. 1989 bohužel zanikla.


    II. celostátní spartakiády v r. 1960 se zúčastnili Rudolf Václavík, MUDr. Hruda, Lhotka, Vyhlídka, Vl. Pícha, Fr. Hemer a J. a K. Cihlové, za ženy Wolfová, Černá, Hemerová, Procházková, Nováková, Vejdová, Picková, Cihlová, Popelková a Václavíková. Na dalších spartakiádách v letech 1965, 1970, 1975, 1980 a 1985 ještě Vl. Štěpánová, M. Kubešová, M. Kozlová, M. Záhorová, Jiří Kubeš a Vl. Kerzl. Vystoupení v r. 1972 ve Vídni se zúčastnili R. Václavík, J. Cihla, Pícha a Vyhlídka.

    V r. 1962 převzal veškeré povinnosti údržby areálu oddíl kopané a správcem hřiště se stal Jaroslav Černý. V r. 1964 byl osvětlen taneční parket, v následujícím roce ale zrušena atletická dráha, protože vzhledem k postupu fotbalistů do vyšší soutěže bylo nutné zvětšit rozměry hrací plochy, v r. 1969 oddíl získal vlastní autobus. V letech 1979-80 byla vybudována tribuna, jejíž kovová konstrukce byla získána z dostihového závodiště v Hejlově, osvětlení hřiště bylo realizováno v letech 1984-85, našel se prostor i pro hřiště na házenou, odbíjenou, nohejbal a tenis.

Pro zajímavost ještě úplný přehled starostů Sokola a později předsedů TJ po r. 1945:

    1946-50 Josef Tomšík
    1950-62 Josef Knot
    1962-70 František Carhoun
    1970-71 Stanislav Lhotka
    1972-73 Rudolf Nezval
    1974-79 ing. Karel Cihla
    1980-87 Václav Peroutka
    1988-89 Pavel Leibl
    1990-2010 Jiří Kubeš st.
    2011-> Pavel Leibl

  * Naši sportovci na stránkách denního tisku *

    :: F. Petrů: Nejen peníze se dědí (čas. Dobrodruh, 3/1999)
    :: F. Petrů: Nečekaný návrat do Paříže (MF Dnes 17.3.2001)
    :: Tučapská gymnastika zraje jako víno (Táborské listy 6/2002)
    :: Fotbal v Tučapech má za sebou těžký rok (Táborské listy 23.12.2002)
    :: Radosti a strasti gymnastek z Tučap (Táborské listy 14.2.2003)
    :: Tučapským gymnastkám šetří klouby nový povrch (Táborské listy 6/2003)
    :: F. Petrů: Tučapští hasiči slaví 125 let vzniku sboru (Táborské listy 27.6.2003)
    :: Tučapské gymnastky si už zkusily úroveň republiky (Táborské listy 23.6.2004)
    :: T. Kuttelwascher: 20. ročník Novoročního pochodu na hrad Choustník
    :: Jihočeská liga voleného mariáše (Táborské listy 1/2005)
    :: Nohejbalový turnaj žáků pro Tučapy (Táborské listy 4/2005)
    :: V Tučapech se radoval Vladimír Pícha (týdeník Táborsko 3.1.2013)

---

Děkuji p. Stanislavu Lhotkovi za zapůjčení Zpravodaje TJ Tučapy,
který byl vydán v r. 2000 k 80. výročí založení jednoty a 70. výročí založení
oddílu kopané a z něhož jsem čerpal při sestavování této stránky.
:: Pamětníci a poslední dny války
   (Ze vzpomínek p. Stanislava Lhotky - Táborské listy 10.5.2005)

---

:: Zpět na začátek stránky